Přišlo to z čista jasna.Opět jedeme na G. Proč to nezkusit podruhé, že? Tak tedy jedeme v sestavě Radek,Jitka,Karel a Linda.Odjezd ve čtvrtek v 9.00 hod. ze Smíchova. cesta proběhla bez incidentů a kolem sedmé už stoupáme po Hochalpenstrasse na parkoviště Franz-Josefs-Höhe. Tam balíme a za poměrně pěkného počasí jdeme k ledovci Pasterze a dále k chatě Salmhütte 2644m. Bereme to schválně oklikou,protože chceme vidět také okolí Grossglockneru.Svištů bylo požehnaně. V chatě jsme měli zamluven nocleh, takže pohoda. Ubytování proběhlo bez problémů.Kontrola hospody taky.

    V sobotu ráno vstáváme asi v půl páté a vyražíme před šestou. Počasí se má horšit, což se nám moc nelíbí, ale zkusíme to. Původní plán vzít všechny věci nahoru na Erzherzog-Johann-Hütte/3454m/, kde by se přespalo, byl zamítnut a tak jdeme nalehko.Docela makačka, je cítit poněkud méně kyslíku. Ale jdeme. Kolem 11.00 hod. jsme u chaty EJHütte a po přestávce pokračujeme po led. svahu "Glocknerleitl" až pod skálu. Odtud postupujeme už v mlze vzhůru.Jistíme se ke kovovým tyčím a dost nás to zdržuje. Těsně pod KleinGlocknerem to vzdáváme, protože počasí se rapidně horší a hlášené bouřky není radno podceňovat. Bylo to správné rozhodnutí, protože po příchodu na chatu EJHütte začala dost nepříjemná bouře se sněhem.

Chtěli jsme se ještě odpoledne vrátit na Salmhütte. Byla to ovšem chyba.Vyrazili jsme zpátky v mlze a stopy byly zasněžené. Po 30 minutách jsme zabloudili a sedlo, kde byla ferata po které jsme ráno lezli, nešla najít. Po několika marných pokusech najít cestu se poměrně rychle vracíme na EJHütte. Během půl hodiny stopy slušně zapadaly a cesta zpátky byla pěkná rasovina. V té výšce to byl fakt záhul, ale důležité bylo, že jsme trefili na chatu. Ponaučení pro příště !!! Lepší sedět v hospodě na zadku a čekat a čekat!!!

    V neděli ráno se vracíme za lepšího počasí na Salmhütte. Mně se pochopitelně nechtělo, protože jsme byli nad horní základnou mraků a vrchol byl bez mraků. Ale zbytek chtěl dolů, tak se šlo. Chyba byla také v tom, že jsme se průběžně neinformovali o počasí. Předpověď byla až do středy nepříznivá, ale v horách se to často mění. Vrátili jsme se na Salmhütte v pohodě a bez problémů. Dost jsme se divili jak jsme mohli zabloudit, ale v mlze je všechno jinak. Večer se počasí začlo nápadně vylepšovat a mně začal v hlavě bujet nový /pro některé šílený/plán.Samozřejmě jsem chtěl, v případě dobré předpovědi, učinit pokus číslo dvě, resp. tři. Abychom nevyšli ze cviku, učinili jsme ještě pozdě odpoledne výstup do sedla/směr Stüdlhütte/cca 3000m, které je naproti Salmhütte.Pěkné výhledy a už opravdu azuro.Teď už jsem byl silně nahlodán na zítřejší pokus.

    Dole na chatě jsem po zjištění, že bude pěkně, obhájil celou akci a i přes určitý odpor uspěl. Šli jsme pouze já a Jitka. Karel s Lindou toho měli dost a já se jim ani nedivil.Přece jenom jsme měli trochu lepší trénink, ikdyž s výškou jsme se potýkali všichni. Tedy domluva jasná - neděle-pokus o výstup a sraz večer na určeném místě.

    Ráno jsme vyrazili v šest hodin a bylo fakt krásně. Cesta bez problémů, pouze byla trochu cítit únava, ale myšlenka na dobytí vrcholu popoháněla. V deset jsme na Erzherzog-Johann-Hütte a po krátké přestávce stoupáme opět k vrcholu. Celkem v pohodě zdoláváme led. svah "Glocknerleitl" a pak po skalní stěně nahoru.K jištění používáme tyče. Spousta lidí leze jen-tak, ale sychr je sychr.Nepříjemné byly jen zástupy lezců. Někdy to bylo dost krkolomné.Asi největší problém byl na KleinG. a na sněhovém hřebínku, kde byla opravdu zácpa.Taky nejsme žádní ostřílení horolezci, což nám nepřidalo. Ale důležité je zachovat chladnou hlavu, nenechat se vyvést z míry a hlavně nezmatkovat. Všechno jsme zvládli a ve 14.00 hod. konečně stojíme na vrcholu ve výšce 3798m.Fantastický pocit a fantastický rozhled. Po občerstvení, filmování a focení nastupujeme zpáteční cestu, z které mám trochu obavy,ale po chvíli zjišťuji, že je to snadnější než nahoru. Také ubylo lidí, což je super. Návrat v pohodě. Jsme unaveni, ale opravdu šťastni. Vrchol dobyt!

    Přespali jsme znovu na Salmhütte a ráno se definitivně zbalili a odešli směr Glocknerhaus, kde jsme měli sraz.Pak už jen zasloužené špagety, pivo a zmrzlinový pohár/žaludek nechápal/a hurá zpátky do Čech. Grossglocknere díky !!!